Zvláštní režim pro cestovní službu

Datum: 28.07.2005

Dotaz:

Zákon o dani z přidané hodnoty stanovuje plátcům povinnost při výpočtu daně v určitých případech použít tzv. zvláštní režim pro cestovní službu.
Zvláštním režimem se rozumí výpočet daně z marže poskytovatele cestovní služby.

Otázkou je, zda zvláštní režim má povinnost použít cestovní kancelář, poskytující provozovateli hotelu:
1) zprostředkování ubytovací kapacity v jiném hotelu (hotelu nakupuje od cestovní kanceláře ubytovací kapacitu v případech, kdy z důvodů plné obsazenosti hotelu dochází přesunu hostů do jiného hotelu).
2) zprostředkování obsazenosti vlastní kapacity hotelu (hotelu je cestovní kanceláří účtována provize za zprostředkování hostů).

Odpověď:

Právní úprava
Zvláštní režim pro cestovní službu je upraven v § 89 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Povinnost použít tento režim je upravena v odstavci 1) a výjimky v odstavci 14 a 15

§ 89 odstavec 1
Zvláštní režim je povinen použít poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi.

§ 89 odstavec 14
Pokud však plátce poskytuje cestovní služby jiné osobě povinné k dani, která není poskytovatelem cestovní služby, pro účely uskutečňování ekonomických činností, nemusí uplatňovat zvláštní režim a uplatňuje u jednotlivých nakoupených služeb cestovního ruchu daň na výstupu podle příslušné sazby daně, pokud všechny nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty v tuzemsku.

§ 89 odstavec 15
Zvláštní režim není oprávněn použít plátce, který poskytuje službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby. Poskytnutí této služby je zdanitelným plněním, pokud není osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně podle § 68 odst. 13. Daň se vypočítá z úplaty, kterou plátce obdržel nebo má obdržet za poskytnutou službu, která se považuje za peněžní částku včetně daně. Pokud jsou služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě poskytnuty jak mimo území Evropského společenství, tak i na území Evropského společenství, je poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám cestovního ruchu mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství.


Vymezení pojmů
Osoba povinná k dani (§ 5)
Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani může za určitých okolností být i organizace, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání.

Poskytovatelem cestovní služby (§ 89 odstavec 2 písmeno a)
se rozumí plátce, který poskytuje zákazníkovi cestovní službu.

Zákazníkem (§ 89 odstavec 2 písmeno b)
se rozumí osoba, které je poskytnuta cestovní služba. Zákazníkem je tedy kdokoliv (právnická, fyzická osoba, podnikatel i konečný spotřebitel) bez ohledu na skutečnost, zda je či není plátcem daně.

Cestovní službou (§ 89 odstavec 2 písmeno c)
se rozumí poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje kombinace služeb cestovního ruchu a popřípadě zboží, pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani. Poskytnutí cestovní služby se považuje za poskytnutí jedné služby, přestože k uskutečnění cestovní služby se využije více služeb cestovního ruchu a popřípadě zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani. Za cestovní službu se považuje i poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje pouze jednu nakoupenou službu cestovního ruchu ubytování nebo dopravy.
Z uvedené definice vyplývá, že poskytnutí cestovní služby se považuje vždy za poskytnutí jedné služby a to i v případě, že obsahuje kombinaci více služeb cestovního ruchu.
Za službou cestovního ruchu je vždy považováno ubytování a doprava. Službou cestovního ruchu mohou být i jiné služby. Které jiné služby lze zahrnout mezi služby cestovního ruchu však zákon o DPH a ani zákon č. 159/1999 o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a nevymezuje.
Cestovní službou je vždy služba nakoupená od jiného podnikatelského subjektu. Poskytovatelem cestovní služby se nikdy nestane plátce, který poskytuje služby cestovního ruchu jen vlastními silami. (Ubytování ve vlastních ubytovacích kapacitách, doprava vlastními dopravními prostředky)

Rozbor
Otázka č. 1 - Cestovní kancelář poskytuje provozovateli hotelu ubytovací kapacitu v případě, že je hotel plně obsazen.
Cestovní kancelář v daném případě poskytuje cestovní službu zákazníkovi. Dle § 89 odstavec 1) se na toto plnění vztahuje zvláštní režim pro cestovní službu.
Dále je nutno posoudit, zda lze v tomto případě použít výjimku uvedenou v § 89 odstavec 14.
Poskytovatel cestovní služby (cestovní kancelář) není povinen zvláštní režim použít:
• pokud poskytuje cestovní služby jinému podnikateli
• který není sám poskytovatelem cestovní služby
• pokud všechny nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty v tuzemsku.
Aby bylo možné tuto výjimku využít, musí být splněny všechny tři podmínky zároveň.

V daném případě není možno tuto výjimku využít, protože provozovatel hotelu nenakupuje cestovní službu pro vlastní potřebu, ale dále nakoupenou ubytovací kapacitu poskytuje svým klientům. Tím se sám stává poskytovatelem cestovní služby.

Provozovatel hotelu, nakoupenou ubytovací kapacitu dále prodává.

A) Prodej ubytovací kapacity konečnému spotřebiteli - podnikateli.
Konečným spotřebitelem je podnikatelský subjekt, který ubytovací kapacitu použije pro vlastní potřebu nebo pro potřebu vlastních zaměstnanců - například při služebních cestách.
V tomto případě je naplněna podmínka uvedená v § 89 odstavec 14, nebo» cestovní služba je poskytnuta osobě povinné k dani, která není poskytovatelem cestovní služby.

B) Prodej ubytovací kapacity konečnému spotřebiteli - nepodnikateli.
Při prodeji nakoupená ubytovací kapacity osobě, která není povinná k dani (nepodnikatel) není splněna podmínka odstavce 14 a provozovatel hotelu je povinen ubytovací kapacitu nakoupenou od cestovní kanceláře prodávat ve zvláštním režimu.

C) Prodej ubytovací kapacity podnikateli, který není konečným spotřebitelem.
Pokud provozovatel hotelu nakoupenou ubytovací kapacitu dále prodává dalším cestovním kancelářím, není možno výjimku uvedenou v odstavci 14 použít, nebo» cestovní služba je poskytována sice osobám povinným k dani, ale tyto osoby jsou poskytovateli cestovní služby.

Otázka č. 2
Je cestovní kancelář povinna postupovat dle ustanovení o zvláštním režimu v případě, že hotelu účtuje provizi za zprostředkování ubytovací kapacity
Na provizní prodej ubytovací kapacity se zvláštní režim pro cestovní službu nevztahuje, nebo» to zákon o DPH v § 89 odstavec 15 výslovně zakazuje.
Dle tohoto ustanovení není oprávněn zvláštní režim použít plátce, který poskytuje službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby.
V daném případě cestovní kancelář zprostředkovává ubytovací kapacitu jménem a na účet hotelu, jehož ubytovací kapacitu nabízí.
Daň 19 % se vypočítá z úplaty (provize), kterou plátce obdržel nebo má obdržet za poskytnutou službu, která se považuje za peněžní částku včetně daně.

Závěr
Cestovní kancelář, má povinnost účtovat hotelu prodej ubytovací kapacity ve zvláštním režimu.
Stejnou povinnost má i provozovatel hotelu, pokud ubytovací kapacitu dále prodává cestovní kanceláři nebo nepodnikateli.

Příklady výpočtu daně u provozovatele hotelu při účtování v normálním a ve zvláštním režimu.

1) Nákup ubytovací služby ve zvláštním režimu (nákup od cestovní kanceláře)

1a) prodej se ziskem
nákup ubytovací služby za 105 (není nárok na odpočet daně)
prodej ubytovací služby za 150 (kupující nemá nárok na odpočet daně)

Hotel odvede daň z přirážky 45 ve výši 19% tj. 7,1 (7,1 DPH + 42,9)

1b) prodej se ztrátou
nákup ubytovací služby za 140 (není nárok na odpočet daně)
prodej ubytovací služby za 100 (kupující nemá nárok na odpočet daně)

Přirážka je záporná. Dle § 89 odstavec 3) je daň nula.

2) Nákup ubytovací služby v klasickém režimu (od jiného hotelu)

2a) prodej se ziskem
nákup ubytovací služby za 100 + 5 DPH (není nárok na odpočet daně)
prodej ubytovací služby za 150 (kupující nemá nárok na odpočet daně)

Hotel odvede daň z přirážky 45 ve výši 19% tj. 7,1 (7,1 DPH + 42,9)

2b) prodej se ztrátou
nákup ubytovací služby za 134 + 6 DPH (není nárok na odpočet daně)
prodej ubytovací služby za 100 (kupující nemá nárok na odpočet daně)

Přirážka je záporná. Dle § 89 odstavec 3) je daň nula.

3) Nákup i prodej ubytovací služby v klasickém režimu ( nákup přímo od hotelu, prodej podnikateli pro jeho spotřebu)

3a) prodej se ziskem
nákup ubytovací služby za 100 + 5 DPH (je nárok na odpočet daně)
prodej ubytovací služby za 150 (kupující má nárok na odpočet daně)

Hotel má nárok na odpočet daně na vstupu + 5 (100 + 5 DPH = 105)
Hotel odvádí daň na výstupu - 7,1 (142,9 + 7,1 DPH = 150)
Celkem daň k úhradě 2,1
3b) prodej se ztrátou
nákup ubytovací služby za 134 + 6 DPH (není nárok na odpočet daně)
prodej ubytovací služby za 100 (kupující nemá nárok na odpočet daně)

Hotel má nárok na odpočet daně na vstupu + 6 (134 + 6 DPH = 140)
Hotel odvádí daň na výstupu - 4,7 (95,3 + 4,7 DPH = 100)
Celkem nárok na odpočet daně 1,3