Zdanění bezúplatně zřízeného věcného břemene
Datum: 17.06.2014
Dotaz:
V rámci dědictví bylo zřízeno věcné břemeno parkování v můj prospěch na pozemku dětí manžela a na pozemku švagra. Bezúplatně (jedná se o zděděné pozemky, ale mám za to, že tam není žádné protiplnění, já jsem jim žádnou část dědictví nepostoupila).
1) Je nutno toto věcné břemeno nějak zdanit?
2) Pokud ano, jak ho ocenit?
3) Pokud ano, dává se do přiznání k dani z příjmů až za rok, ve kterém bylo zapsáno do katastru nemovitostí? Odpověď:
Nový občanský zákoník rozlišuje služebnosti a reálná břemena, která podřazuje pod vyšší pojem věcných břemen. Služebnosti jsou charakteristické tím, že „postihují vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet“; naproti tomu při reálných břemenech „dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat“.
V případě bezúplatného parkování na cizím pozemku se bude vůči tazateli, bezúplatně zřizovat služebnost.
Zákonným opatřením senátu č. 340/2013 Sb. byla zrušena dědická i darovací daň. Od 1. 1. 2014 spadají bezúplatné příjmy pod režim zákona o daních z příjmů. Konkrétně bezúplatné příjmy fyzických osob, které nesouvisejí s podnikatelskou činností, se zdaňují dle § 10 zákona o daních z příjmů. To platí i na bezúplatně zřízené služebnosti.
Dle § 10 odstavec 3 písmeno d) jsou od daně osvobozeny bezúplatné příjmy od příbuzného v přímé linii. U příbuzných ve vedlejší linii je příjem osvobozen, pokud plyne od:
sourozence,
strýce, tetu,
synovce nebo neteř,
manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů
od osoby se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku
Od daně jsou osvobozeny též bezúplatné příjmy nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.
Z uvedeného výčtu vyplývá, že od daně z příjmu bude osvobozeno věcné břemeno zřízené manželem a dětmi.
Hodnota služebnosti, kterou zřídí manžel sourozence (švagr) od daně osvobozena nebude, leda že by její hodnota nepřesahovala 15 000 Kč. Při ceně vyšší než 15 000 Kč uvede poplatník hodnotu služebnosti na daňovém přiznání k dani z příjmů na příloze č. 2 bod 2 – ostatní příjmy za zdaňovací období, ve kterém byla služebnost zřízena.
Způsob ocenění služebnosti stanoví zákon o oceňování majetku č. 151/1997 sb., v ustanovení § 16b. Služebnosti se oceňují výnosovým způsobem na základě ročního užitku. Roční užitek se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti. Patří-li právo určité osobě na dobu jejího života, oceňuje se desetinásobkem ročního užitku. Nelze-li cenu zjistit, oceňuje se právo jednotně částkou 10 000 Kč.