Ukončení sdružení bez právní subjektivity

Datum: 30.10.2005

Dotaz:

Prosím o radu jak mám postupovat a co musím udělat v případě ukončení činnosti sdružení bez právní subjektivity k 30. 9. 2005.

Odpověď:

Ukončení činnosti sdružení bez právní subjektivity
Účastníci sdružení bez právní subjektivity mají při rozpuštění sdružení nárok dle § 841 občanského zákoníku na vrácení hodnot, poskytnutých k účelu sdružení. Dále si účastníci sdružení musí mezi sebou vypořádat majetek získaný výkonem společné činnosti ve sdružení a to způsobem stanoveným ve smlouvě, jinak rovným dílem.

Při ukončení činnosti ve sdružení bez právní subjektivity si účastníci sdružení nejprve rozdělí v dohodnutém poměru příjmy a výdaje dosažené ke dni ukončení činnosti.
Finanční vypořádání
Při ukončení činnosti sdružení si účastníci mezi sebou vypořádají finanční prostředky sdružení. Rozdělení finančních prostředků již nemá vliv na základ daně jednotlivých účastníků, protože tyto prostředky byly již prostřednictvím rozdělených příjmů do základu daně zahrnuty.
Dále se do základu daně nezahrnuje vypořádání, které představuje vrácení původních finančních vkladů a vrácení vnesených věcí.

Vypořádání u zásob
Pokud by účastník sdružení při ukončení společné činnosti obdržel přímo příslušnou část zásob nakoupených společně účastníky sdružení a zásoby použije pro svoji podnikatelskou činnost, a výdaje na pořízení těchto zásob již byly uplatněny do daňových výdajů při úhradě zaeviduje podnikatel, bývalý účastník sdružení, převzaté zásoby do evidence a příjmy z jejich prodeje v rámci samostatné podnikatelské činnosti zahrne do zdanitelných příjmů.

Vypořádání odpisovaného majetku
Dojde-li při ukončení činnosti ve sdružení k vypořádání spoluvlastnických podílů na odpisovaném majetku tím způsobem, že např. jednotliví účastníci sdružení prodají své spoluvlastnické podíly na majetku nakoupeném společně jednomu z účastníků sdružení, nebo jeden účastník sdružení prodá svůj spoluvlastnický podíl na majetku jednomu či několika zbývajícím účastníkům, je na straně prodávajících účastníků sdružení jejich zdanitelným příjmem částka z prodeje příslušného spoluvlastnického podílu na majetku a daňovým výdajem je poté zůstatková cena, resp. její příslušná poměrná část podle spoluvlastnického podílu. Kupující strana zvýší v tomto případě vstupní (zůstatkovou) cenu svého podílu na odpisovaném majetku a tento majetek dále odpisuje sazbou (nebo koeficientem) v dalších letech odpisování, nebo» vstupní (zůstatková) cena byla sice zvýšena, avšak nikoli z důvodu technického zhodnocení majetku.

Vypořádání pohledávky
Jestliže dojde v souvislosti s ukončením činnosti ve sdružení k postoupení pohledávky, je podle § 23 odst. 13 zákona příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Tento případ nastává v případech, kdy účastníci sdružení, kteří při ukončení společné činnosti v rámci sdružení postoupí svůj spoluvlastnický podíl na pohledávkách ostatním účastníkům sdružení.
Na straně poplatníků, kteří nabyli pohledávku postoupením, je podle § 24 zákona o daních z příjmů daňovým výdajem hodnota této pohledávky pouze do výše příjmů.

Kombinované vypořádání
Pokud by došlo k vypořádání majetku tak, že si účastníci sdružení mezi sebe rozdělí majetek sdružení, tak že každý z nich se stane výlučným vlastníkem konkrétního hmotného majetku. Bude hodnota některého hmotného majetku zcela jistě je vyšší než hodnota jiného hmotného majetku. Tedy některý z bývalých účastníků sdružení obdrží majetek vyšší hodnoty. Pokud nedojde v tomto případě k finančnímu nebo věcnému vypořádání bude tento rozdíl v hodnotě majetku posuzován jako příjem. Tento příjem je předmětem daně z příjmů podle § 3 odst. 4 písm. a) zákona, jako dar přijatý v souvislosti s podnikáním a na straně podnikatelů se posuzuje jako zdanitelný příjem z podnikání.