Ukončení činnosti sdružení bez právní subjektivity

Datum: 26.11.2007

Dotaz:

Dva bratři založili sdružení bez právní subjektivity. Vedou DE a nejsou plátci PDH. Za dobu trvání sdružení pořídili stroje, které dle smlouvy o sdružení patří každému rovným dílem, dále postavili dílnu, v katastru nemovitostí jsou jako vlastníci zapsáni oba. K 31. 12. 2007 se rozhodli činnost sdružení ukončit.
1) Jak postupovat se stroji pořízenými za trvání sdružení, vlastníci jsou oba, dále jak vypořádat DKP evidované v operativní evidenci od 3 000 Kč do 40 000 Kč. Jedná se o drobné nářadí vrtačky, brusky, pily, dále jak vypořádat případný materiál na skladě. To si bude jeden druhému to polovinu prodávat, nebo vyčíslí hodnotu strojů, DKP, materiálu a co si kdo vezme tak se to započte proti jiné věci a pokud by na tom jeden byl co se hodnoty týká lépe, tak tomu druhému rozdíl uhradí?
Pokud mohu konkrétně: stroj A PC 15 000 Kč plně odepsán
Stroj B PC 35 569,10 Kč plně odepsán
Stroj C PC 23 978 Kč plně odepsán
Stroj D PC 31 964 Kč plně odepsán
Stroj E PC 124 806 Kč plně odepsán
Stroj F PC 130 000 Kč odepsáno 57 778 Kč ZC 72 222 Kč
Stroj G PC 97 746,40 Kč odepsáno 43 444 Kč ZC 54 302,40 Kč
Stroj H PC 48 861 Kč odepsáno 21 717 Kč ZC 27 144 Kč.
Jak se bude v odpisování pokračovat?
Bude případné finanční vyrovnání mezi bratry podléhat dani z příjmů a pokud ano, v jakém § se to bude danit? Bude toto finanční vypořádání vstupovat do obratu pro výpočet hranice 1mil. Kč pro povinnou registraci k DPH?
DKP celkem hodnota všech věcí je 341 881,10 Kč.
Jak postupovat u dílny, té se vypořádání také bude týkat?
Jak s fakturami vystavenými v 12/2007, ale které budou uhrazeny až v 01/2008 na účet pana J, který byl dříve účtem pro sdružení.
2) Jak postupovat po 1. 1. 2008 – oba v dílně budou i nadále podnikat, ale každý na svých zakázkách. Pravděpodobně ke své práci budou občas potřebovat i stroj, který bude po vypořádání patřit tomu druhému. Jak postupovat? Fakturovat pronájem stroje třeba jedenkrát ročně?
Dále faktury za telefon a elektrickou energii jsou psané na pana J. Používat ho bude nadále i pan D. (Bylo by neekonomické zavádět ještě další telefonní linku do stejných prostor.) Spotřeba elektřiny na dílně je také společná. Jak toto řešit? Bude pan J přeúčtovávat ½ hovorů + pronájem HTS panu D (evidence skutečně provolaných peněz by bylo asi nereálné), spotřebu elektřiny také přeúčtovávat ½ na pana D? Jak se to bude chovat v dani z příjmů. Bude muset tento příjem pan J danit? Bude mu tento příjem vstupovat do obratu pro určení hranice 1mil. Kč pro povinnou registraci k DPH (připomínám, že zatím jsou oba neplátci). Bude tento přeúčtovaný výdaj pro pana D výdajem daňově uznaným?
Dále jak postupovat při případných opravách dílny? Budou si výdaje rozdělovat, nebo půjde opět o přeúčtování? Faktury budou zřejmě znít jen na jedno jméno, ale finančně se na tom budou podílet oba.

Odpověď:

Právní úprava sdružení bez právní subjektivity je v § 829 a násl. občanského zákoníku.

Občanský zákoník v § 834 stanoví, že majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků. Podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou určeno jinak. To znamená, že každý z účastníků je podílovým spoluvlastníkem společně nabytého majetku.

Při ukončení činnosti sdružení provedou účastníci vzájemné vypořádání.

1) Finanční vypořádání
Při ukončení činnosti ve sdružení bez právní subjektivity si účastníci sdružení rozdělí v dohodnutém poměru příjmy a výdaje ke dni ukončení činnosti. Přitom je nutno důsledně rozlišovat převzetí podílu na příjmech a výdajích, které plynou jednotlivým účastníkům sdružení ze společné činnosti a vstupují do dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů, od finančního vyrovnání mezi účastníky sdružení. Uvedené finanční vyrovnání již do dílčího základu daně z podnikatelské činnosti poplatníka nevstupuje, nebo» se jedná o příjem, který byl již do dílčího základu daně zahrnut právě prostřednictvím výše uvedeného podílu příjmech a výdajích.
Dále se do základu daně nezahrnuje vypořádání, které představuje vrácení původních finančních vkladů a vrácení vnesených věcí.
Od tohoto finančního vyrovnání je však nutno důsledně odlišit vyplacený podíl na majetku podle stavu v den ukončení činnosti sdružení. Pokud dojde k tomuto vypořádání, účastník sdružení, který příslušné vyrovnání přijal, zahrne tyto příjmy do dílčího základu daně dle § 7 - příjmy podnikání. Může se jednat např. o poměrnou část za společně pořízené zásoby majetku a zboží, kterou jeden účastník prodá druhému účastníku sdružení nebo o poměrnou část spoluvlastnického podílu odpisovaného majetku, kterou poplatník opět prodá druhému účastníku, který tento majetek bude nadále využívat pro podnikání. V tomto případě se na straně poplatníka, který majetek prodal bude jednat o zdanitelný příjem.

Vypořádání majetku
Spoluvlastníci ke dni ukončení činnosti sdružení provedou soupis majetku ve spoluvlastnictví a stanoví jeho současnou tržní hodnotu. Dále uzavřou dohodu, ve které si společný majetek rozdělí a dojde k prodeji jednotlivých spoluvlastnických podílů.

1) Vypořádání zásob
Účastníci sdružení si navzájem prodají své spoluvlastnické podíly na zásobách. Příjem, který účastník obdrží, je příjmem, který se zahrnuje do základu daně včetně vyměřovacích základů pro zdravotní a sociální pojištění. Na straně druhého účastníka sdružení, se jedná o daňový výdaj.

2) Drobný hmotný majetek
Stejným způsobem jako u zásob se postupuje i u majetku, který není účastníky odepisován, a byl již zahrnut v daňových výdajích. Dojde k prodeji spoluvlastnických podílů mezi účastníky sdružení. Tímto způsobem se bude postupovat u veškerého majetku ve spoluvlastnictví jako jsou například drobné nářadí, vrtačky, brusky, pily atd.

3) Hmotný majetek
U hmotného majetku včetně nemovitosti dojde také k prodeji spoluvlastnických podílů. S tím, že prodávající obdrží zdanitelný příjem a nákladem mu bude podíl na zůstatkové ceně. Kupující navýší vstupní (zůstatkovou) cenu a bude pokračovat v odepisování.

4) Vypořádání pohledávek
U pohledávek, které evidují účastníci sdružení k 31.12.2007 dojde k postoupení (prodeji) spoluvlastnického podílu. U poplatníků, kteří nevedou účetnictví, je při postoupení (prodeji) pohledávky, příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny.
Příjem získaný z titulu postoupení pohledávky je zdanitelným příjmem a uvádí se do daňového přiznání.

Na straně druhého podnikatele, který nabyl pohledávku postoupením je podle § 24 zákona o daních z příjmů daňovým výdajem hodnota této pohledávky pouze do výše příjmů.

Úhrada za vypořádání
Jak již bylo výše uvedeno, vypořádání se provádí vzájemným prodejem spoluvlastnických podílů společně nabytého majetku.
Zákon nedává poplatníkům lhůtu, do kdy musí být kupní cena uhrazena, proto je na vzájemné dohodě obou, aby si splatnost mezi sebou sjednali.
U poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, bude daňovým příjmem a výdajem pouze skutečně uhrazený příjem (výdaj). Proto prodej bude ovlivňovat základ daně toho zdaňovacího období, ve kterém k úhradě dojde.

Vypořádání a daň z přidané hodnoty
Převody spoluvlastnických podílů jsou z pohledu zákona o DPH zdanitelným plněním a vstupují do obratu pro povinnou registraci k DPH.

Postup od 1.1.2008
Pokud oba podnikatelé budou dál společně podnikat, je nutno, aby mezi nimi došlo k vyrovnání za to, že budou využívat dílnu a stroje, které jsou ve vlastnictví druhého z podnikatelů. U neplátců DPH je možné, aby k peněžitému vyrovnání docházelo jednou ročně. Výdaj na jedné straně a příjem na straně druhé se bude zahrnovat do dílčího základu daně z podnikání a bude vstupovat do obratu pro povinnou registraci k DPH.