Účtování o věcných břemenech

Datum: 28.01.2020

Dotaz:

Prosím o informaci, jak účtovat o věcném břemeni (aktuální stav řešení problému). V účetní interpretaci I-16 je věcné břemeno klasifikováno jako DNM (platné i v roce 2020), ale v § 7 odst. 6 písm. c) vyhlášky č. 500/2002 Sb. je uvedeno, že zde jde o jiný DHM. Poslední popis řešení dané problematiky, kdy věcné břemeno klasifikujeme následovně: a) Jako součást vstupní ceny hmotného majetku (nemovitosti), pokud dojde k úplatnému zřízení tohoto věcného břemene ve prospěch oprávněné osoby v souvislosti s vybudováním stavby; viz § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb. (resp. pokud nesouvisí s pozemkem nebo stavbou). Tj. věcné břemeno je součástí vstupní ceny majetku (DHM), pokud bylo věcné břemeno zřízeno v rámci pořízení daného majetku. b) Jsou samostatným dlouhodobým nehmotným majetkem, pokud hodnota jednorázové úhrady úplatně zřízené služebnosti nebo reálného břemena není součástí vstupní ceny, resp. nesouvisí s pozemkem nebo stavbou. Podmínkou pro zařazení jako dlouhodobý nehmotný majetek podle § 32a ZDP je, že hodnota těchto věcných břemen převýší hranici 60 000 Kč a doba použitelnosti je delší než 1 rok. V tom případě jsou vykazována v položce „Jiný dlouhodobý nehmotný majetek“ a daňové odepisování bude rovnoměrné po dobu 72 měsíců. c) Jako daňově uznatelný výdaj, pokud stanovená hranice 60 000 Kč nebude překročena. Jestliže bude za úplatně zřízenou služebnost či reálné břemeno sjednána pravidelná úhrada po určitou dobu, půjde u účetní jednotky vedoucí účetnictví o daňový náklad v tom účetním období, na které je úhrada placena. V případě nerovnoměrných plateb je nutno použít časové rozlišení nákladů, nebo je identifikace věcného břemene jako DNM nesprávná a z účetního hlediska se vždy jedná, bez ohledu na ocenění, o DHM? Zároveň se pak, i z hlediska ZDP, jedná o DHM (stejně jako v účetnictví jiný DHM dle § 24 odst. 2 ZDP)? Z hlediska ZDPH jde o předmět DPH s DUZP jako u pořízení DHM nebo je postup jiný než výše uvedené poznámky?

Odpověď:

Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Věcná břemena rozdělujeme na služebnosti a reálná břemena. Ze služebnosti plyne povinnost být pasivní, zdržet se určité činnosti, kterou by vlastník věci bez existence služebnosti tolerovat nemusel. Reálné břemeno určuje vlastníku věci být aktivní, něco konat.

Dle § 47 odstavec 1 písmeno g) prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb., jsou součástí ocenění dlouhodobého majetku náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi za omezení v obvyklém užívání. To se týká zejména služebností zřizovaných ve prospěch vlastníka pozemku případně stavby.

Ostatní věcná práva k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva se evidují dle § 7 odstavec 6 písmeno c) účetní vyhlášky jako „Jiný dlouhodobý majetek“

Hodnota služebností a reálných břemen, které nesouvisí s pozemkem nebo stavbou a jsou pořizované za jednorázovou cenu vyšší než 60 tisíc Kč a s dobou použitelností více jak 1 rok, budou účtovány jako samostatný nehmotný majetek.

Ostatní úhrady za věcná břemena účtujeme jako daňový náklad, u nerovnoměrných plateb je nutné náklady časově rozlišit.

Zákon o dani z přidané hodnoty zařazuje v § 4 odstavec 4) písmeno g) pod pojem nájem také trvání věcného břemene zřízeného k nemovité věci, pokud jsou naplněny znaky nájmu.  Pokud úplata za zřízení věcného břemene znaky nájmu naplňuje, bude plátce postupovat dle § 56a zákona o DPH. Zde zákon stanovuje režim DPH u nájmu. Nájem je obecně od daně osvobozen. Plátce se může rozhodnout, že se u nájmu nemovité věci jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností uplatní daň. To se vztahuje též na vlastníka pozemku, který obdrží náhradu za zřízení věcného břemene.  Úplata za zřízení věcného břemene bude od DPH osvobozena, případně plátce pokud to bude pro něj výhodné, může u věcného břemene uplatnit daň.