Pronájem honitby

Datum: 04.06.2004

Dotaz:

1) Posouzení možnosti uplatnění odčitatelné položky od základu daně ve výši 20 % ze vstupní ceny stroje za těchto podmínek:
Společnost- s. r. o. provádí na základě živnostenského oprávnění mimo jiné tyto služby:
- koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej
- lesnictví, těžba dřeva a poskytování služeb v myslivosti
V konkrétním případě provádí tyto činnosti takto. Společnost nakupuje od LčR s. p. dřevo „na stojato“ , které vytěží, zmanipuluje (tj. rozřeže na určité délky) a prodá smluvním odběratelům. Zároveň LčR s. p. poskytuje službu v pěstební činnosti, tj. na své náklady zajiš»uje obnovu lesa a ostatní služby s tím související.
Dále má společnost od LčR pronajatou honitbu. Vlastní pozemky ani les v majetku společnosti nejsou.
V srpnu 2003 zakoupila společnost traktor ZETOR 7341 prostřednictvím společnosti AGROZET, který byl pro tento účel dovezen ze SRN jako ojetý, a zařadila jej do OM.
®ádáme o sdělení stanoviska:
a) zda lze tento stroj považovat pro účely § 34 odst. 2 jako majetek, jehož je společnost prvním vlastníkem
b) zda si společnosti může uplatnit odčitatelnou položku ve výši 20 % dle odst. 2 písm.d)
2) Myslivecká zařízení vybudovaná nájemcem
výše uvedená společnost má dále uzavřenu smlouvu s LčR na nájmu honitby na dobu určitou, uzavřenou dle § 33 zákona č. 449/01 Sb., o myslivosti.
Ve smlouvě je mimo jiné uvedeno následující:
cituji: „(1) Zařízení pro přikrmování, pozorování a lov zvěře (např. krmelce, posedy, vnadiště) slaniska, napajedla, a další zařízení sloužící mysliveckému hospodaření v honitbě (dále jen „myslivecká zařízení“), jakož i políčka pro zvěř může nájemce budovat nebo na území honitby umis»ovat či zřizovat pouze se souhlasem pronajímatele a majitele pozemku, je-li odlišný od pronajímatele.
(4) Budování a umis»ování nových mysliveckých zařízení a pro zvěř na území honitby se uskutečňuje na náklady nájemce. Pronajímatel se může na úhradě těchto nákladů podílet v poměru, který bude určen zvláštní písemnou dohodou – tato dohoda není.
(5) Veškerá myslivecká zařízení nacházející se na pozemcích ve vlastnictví státu, s nimiž má pronajímatel právo hospodařit, jsou ve vlastnictví státu, nevyplývá-li z přílohy č. 3 této smlouvy, že jejich vlastníkem je jiná osoba.
Myslivecká zařízení nově vybudovaná na těchto pozemcích za trvání smluvního vztahu jsou součástí honitby a stávají se vlastnictvím státu dnem ukončení smluvního vztahu.
- nájemce na základě této smlouvy vybudoval na najatých pozemcích výše uvedená myslivecká zařízení a dle svých vnitropodnikových směrnic o nich účtoval takto:
a) jako o materiálu tj. na účtu 501 (evidenčně sleduje pouze podrozvahově)
b) jako o dlouhodobém majetku – účet 022 a odpisoval
Dotaz:
jak účetně a daňově ošetřit u nájemce bezplatný převod tohoto majetku:
a) v případě, že v době ukončení nájmu bude majetek plně odepsán
b) v případě, že v době ukončení nájmu bude majetek vykazovat zůstatkovou cenu
3) Společnost zabývající se službami v lesnictví zakoupila v r. 2003 od fyzické osoby starší zemědělskou usedlost tj. obytný dům a zemědělské objekt (sloužící původně jako stodola)
záměrem společnosti je obytný dům přestavět tak, aby sloužil z části jako administrativní budova a z části zde vybuduje byt pro jednoho ze svých zaměstnanců, za tímto účelem společnost již v r.2003 nakoupila část stavebního materiálu a zahájila práce na objektu.
Bývalá stodola bude sloužit pro parkování strojů – tj. traktoru, nákl. automobilu a ostat. strojů používaných v lesnictví. I na této budově bude společnost provádět opravy a drobné úpravy tak, aby sloužila svému účelu.
Dotaz: kdy může společnost zařadit uvedené nemovitosti do OM a začít odpisovat?

Odpověď:

K dotazu č. 1 – Reinvestiční položka

Zákon o dani z příjmů v § 34 odstavec 3 stanoví, že od základu daně si poplatníci mohou odečíst určité procento ze vstupní ceny hmotného majetku, tzv. reinvestiční položku. Výši reinvestiční položky určuje zákon v § 34 odstavec 3. Pod písmenem d) je stanoveno, že poplatník může od svého základu daně odečíst 20% ze vstupní ceny strojů pro zemědělství a lesnictví, označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.3. Neznám výkon motoru traktoru ZETOR 7341, ale předpokládám, že bude zatříděn pod položku SKP 29.31.23 - Traktory s výkonem motoru přesahujícím 59 kW, tedy podmínka zařazení do SKP 29.3 splněna bude. Zákon stanovuje i druhou podmínku, a to že poplatník musí být prvním vlastníkem tohoto hmotného majetku, přičemž obě podmínky (zařazení do SKP a první vlastník) musí být splněny zároveň. Pokud poplatník pořídil traktor již použitý, není prvním vlastníkem a nesplňuje druhou podmínku stanovenou zákonem. Z tohoto důvodu není možno reinvestiční položku od základu daně odečíst.

K dotazu č. 2 – Myslivecká zařízení
Daňový režim vybudovaných mysliveckých zařízení bude odvislý od smluvních ujednání v nájemní smlouvě. Z citace v dotazu usuzuji, že v nájemní smlouvě si smluvní strany ujednaly, že vybudovaná zařízení přechází bezplatně do vlastnictví pronajimatele. Hodnota bezplatně převedeného (darovaného) majetku je daňovým nákladem jen za podmínek stanovených v § 20 odstavec 8.
Dle tohoto ustanovení je možno od základu daně odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území české republiky a dále právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek. Dar musí být poskytnut na financování vědy, vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.
Myslivecká zařízení nepochybně slouží k ochraně zvířat a jejich zdraví, a z těchto důvodů bude hodnota daru daňově uznatelná.
Nájemce a vlastník honitby mohou postupovat i jiným způsobem. Pokud by bylo ve smlouvě ujednáno, že myslivecká zařízení přechází do vlastnictví pronajímatele a hodnota zařízení je součástí nájmu (nájem je hrazen z části peněžně a z části nepeněžně) potom by náklady na pořízení těchto zařízení byly také daňově uznatelné a nájemce by je musel časově rozlišovat na dobu nájmu.

K dotazu č. 3 – Zařazení nemovitostí do OM

Podmínky pro zařazení určitého majetku je určen
a) účetními předpisy (užívají termín dlouhodobý hmotný majetek)
b) zákonem o dani z příjmu (užívá termín hmotný majetek)

Vyhláška 500/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli § 7 odstavec 11 stanoví, že dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele.

Zákon o daních z příjmu v § 26 odstavec 5 stanovuje že, odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání.

Jak je patrné z obou předpisů, za dlouhodobý hmotný majetek z hlediska účetnictví i za odepisovatelný hmotný majetek z pohledu daně z příjmu lze považovat pouze stavby, které splňují veškeré technické požadavky, především kolaudaci k určitému využití. Proto obytný dům, zemědělský objekt lze zařadit pouze po kolaudaci. Pokud stodola nebyla kolaudována pro parkování strojů, bude stejná podmínka platit o pro tento objekt.