Poskytnutí služebního vozidla zaměstnanci i k soukromým účelům

Datum: 12.09.2005

Dotaz:

V současné době plánujeme pořízení automobilů prostřednictvím operativního leasingu.Co vše je třeba, pokud automobily poskytneme zaměstnancům k užívání také pro soukromé účely?

1.
a) 1% z pořizovací ceny automobilu přičtu ke zdanitelnému příjmu zaměstnance

b) Z měsíčně fakturovaných nákladů za pronájem automobilu stanovím dle počtu soukromě ujetých km část nákladů, které nebudou daňově účinné z hlediska daně z příjmu neuplatním odpočet DPH

c) Z měsíčně přefakturovávaných nákladů za PHM stanovím dle počtu soukromě ujetých km část nákladů, které nebudou daňově účinné z hlediska daně z příjmu neuplatním odpočet DPH. Pokud nebudou předloženy zaměstnanci k úhradě, připočtu ke zdanitelnému příjmu zaměstnance.

K bodu 1 b, je třeba tuto částku také připočíst ke zdanitelnému příjmu zaměstnance?

2.
Jak by situace vypadala, kdybychom zaměstnacům poskytovali automobily k užívání pro soukromé účely za úplatu? Např. 300 Kč.

Odpověď:

Poskytování služebního vozidla i k soukromým účelům.

1a) 1% vstupní ceny
O jedno procento ze vstupní ceny se zvýší základ pro daň z příjmů zaměstnance i za započatý měsíc.
U najatého vozidla se vstupní cenou rozumí vstupní cena u původního vlastníka - tedy o cenu za jakou tuto vozidlo pořídila autopůjčovna. Vstupní cenou se rozumí cena včetně DPH.

1b) Úprava základu daně z příjmu a DPH
Je otázkou, zda náklady na nájemné je nutno rozdělovat v poměru soukromých a služebních km. Dle mého názoru je daňovým nákladem celé uhrazené nájemné a to z těchto důvodů:
Mzda zaměstnanců je nákladem vynaloženým na dosažení a udržení zdanitelných příjmů - je tedy vždy daňovým nákladem.
Pokud společnost poskytuje zaměstnanci automobil k soukromému využití, jedná se o určitou formu odměny za práci pro společnost poskytovanou souběžně s peněžní mzdou. Z tohoto důvodu bude nájemné daňově relevantním nákladem celé. Pro podporu tohoto názoru mohu uvést, že běžně nejsou zpochybňovány ani celé odpisy vozidel, které jsou bezplatně poskytovány zaměstnancům pro služební i soukromé účely.

Právo používat služební automobil k soukromým účelům podléhá odvodu DPH.
Jsou dvě možnosti jak postupovat:
1) Neuplatňovat DPH na vstupu a neodvádět daň na výstupu.
Tento vámi navržený způsob je dle mého názoru výhodnější a jednodušší. Poměrem vycházejícím z knihy jízd zkrátíte DPH na vstupu. Tento postup je v souladu s ustanovení § 73 odstavec 5 zákona o DPH:
Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak pro účely s ní nesouvisející, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost.

2) Druhou možností je uplatnit nárok na odpočet v plné výši.
Potom, má plátce povinnost odvést na výstupu daň ze služby, která nesouvisí s jeho ekonomickou činností.
Základem pro výpočet daně je dle § 14 odstavec 3 písmeno a) cena obvyklá. V praxi je však obtížné, cenu obvyklou u služby spočívající v poskytnutí vozidla k soukromým účelům stanovit.
Dle oficiálního výkladu ministerstva financí je cenou obvyklou cena za jakou by tento automobil poskytla autopůjčovna. S tímto názorem nesouhlasím, protože poskytnutí vozidla zaměstnanci i k soukromým účelům je obsahově rozdílný úkon než běžná nájemní smlouva. Autopůjčovna pronajímá automobily neznámým osobám a její rizika jsou nesrovnatelně vyšší.
V odborném tisku jsou publikovány názory, že pro dané účely je možno za cenu obvyklou považovat 1% vstupní ceny, nebo sazbu základní náhrady dle zákon o cestovních náhradách. Dle mého názoru poskytnutí služebního vozidla k soukromým účelům je v podstatě výpůjčka a cena obvyklá u výpůjčky je nula. Obecně i cena obvyklá u poskytování vozidla zaměstnancům je také nula.


1c) Přefakturace PHM
U přefakturace pohonných hmot jsou také dvě možnosti postupu.
Je možné neuplatnit daň při nákupu pohonných hmot a daň při přefakturaci zaměstnanci nedovádět, nebo daň uplatnit na vstupu a odvést na výstupu.
Pokud by pohonné hmoty nebyly zaměstnancem hrazeny, jednalo by se o zdanitelný nepeněžní příjem zaměstnance.


2) Poskytování vozidla za úplatu

Daně z příjmu
Pokud by zaměstnavatel poskytoval služební vozidlo zaměstnanci i k soukromým účelům za úplatu, nemá povinnost zvyšovat zaměstnanci základ daně ze závislé činnosti o 1% dle § 6 odstavec 6. Tata povinnost je stanovena pouze pro případy bezplatného poskytování.
Za příjem zaměstnance by se dle ustanovení § 6 odstavec 3, považovala částka, o kterou by úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva nebo služby byla nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.
Zde by opět vyvstává otázka, jakým způsobem cenu obvyklou stanovit. Doporučil bych vám požádat o její stanovení znalce. Znalecký posudek je obecně v daňovém řízení velice užitečným důkazním prostředkem.

Daň z přidané hodnoty
Současný zákon o DPH narozdíl od zákona 588/1992 platného do 30.4.2004 nedefinuje zaměstnance jako osoby mající zvláštní vztah k plátci Z tohoto důvodu by základem pro výpočet daně na výstupu byla částka sjednaná se zaměstnancem.