Pohledávky v daňové evidenci

Datum: 02.04.2006

Dotaz:

Poplatník vedoucí daňovou evidenci poskytuje překladatelské služby. Tato fyzická osoba má zároveň založeno s. r. o., na které nevykazuje žádnou činnost, pouze každý rok podává nulové daňové přiznání. Při posuzování základu daně v daňové evidenci se začíná jevit jako výhodnější podnikání v rámci s. r. o. Uvedený poplatník měl k 31. 12. 2005 neuhrazené pohledávky ve výši asi 1 800 000 Kč. Jakým způsobem by bylo možné provést přechod na podnikání v rámci s. r. o., aby to bylo daňově optimální? Při jednorázovém ukončení podnikání jako fyzické osoby by musel tyto pohledávky jednorázově zdanit, je to tak?

Odpověď:

Pohledávky při ukončení činnosti
Poplatník daně z příjmu má, jak tazatel správně uvádí, povinnost zahrnout při ukončení podnikání do základu daně neuhrazené pohledávky. Tato povinnost vyplývá z § 23 odstavec 8 písmeno b) bod 2) zákona o daních z příjmů.
Do základu daně se však nezahrnují pohledávky uvedené v § 24 odstavec 2 písmeno y). Jedná se o pohledávky za dlužníkem:
• u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu
• u něhož soud zrušil konkurs pro nedostatek majetku a pohledávka byla poplatníkem přihlášena do konkursu a měla být vypořádána z konkursní podstaty,
• který je v konkursním a vyrovnacím řízení, na základě výsledků konkursního a vyrovnacího řízení,
• který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
• který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou,
• na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby,
• jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce.

Poplatník může postupovat i jiným způsobem:

Postoupení pohledávek
Podobně jako při ukončení podnikání je zdanitelným příjmem celá hodnota pohledávek i v případě, kdy poplatník pohledávky postoupí, například zmiňované společnosti s ručením omezeným.
Dle § 23 odstavec 13) bude za příjem považována hodnota pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny.

Vložení pohledávek
Při vložení pohledávek do obchodní společnosti se postupuje shodně jako při postoupení pohledávky. Za příjem se také považuje hodnota pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota.

Vyřazení pohledávek z obchodního majetku
Dalším možným způsobem, kterým lze postupovat je, vyřadit pohledávky z obchodního majetku.
Pohledávka je majetkem poplatníka a pokud je tato pohledávka evidována v daňové evidenci stává se ve smyslu § 4 odstavec 4) zákona o daních z příjmů „obchodním majetkem“. Poplatník může na základě svého rozhodnutí majetek ze svého obchodního majetku vyřadit. Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku se rozumí den, kdy poplatník tento majetek naposledy uváděl v daňové evidenci.
Při vyřazení pohledávky z obchodního majetku má poplatník dále povinnost dle § 5 odstavec 6) upravit základ daně o výdaje související s vyřazenou pohledávkou.

Dle mého názoru, vyřazení pohledávky z obchodního majetku je pro poplatníka vedoucí daňovou evidenci ve většině případů nejvýhodnější postup jak se vypořádat s nedobytnými pohledávkami, protože ve zdaňovacím období zvýší základ daně jen o výdaje související se vznikem pohledávky. V ostatních případech kdy má poplatník povinnost zvýšit základ daně o celou hodnotu pohledávky.