Odpočet úroků z hypotéčního úvěru

Datum: 24.11.2006

Dotaz:

Podnikatel (fyzická osoba) postavil rodinný dům se záměrem zřízení trvalého bydliště. Při stavbě čerpal jak hypotéku, tak využil úvěr ze stavebního spoření. Výstavba trvala cca 4 roky. Kolaudace proběhla v listopadu 2005. Z určitých důvodů bylo trvalé bydliště (zákonu odpovídajícího člena rodiny) v tomto objektu nahlášeno až v září 2006. Během výstavby (v letech 2002, 2003, 2004 a 2005) podnikatel uplatnil uhrazené úroky z hypotéky a z úvěru ze stavebního spoření jako odpočitatelnou položku od základu daně.
Má skutečnost, že trvalé bydliště bylo v objektu zřízeno až po 10 měsících po kolaudaci, vliv na správnost uplatnění odpočitatelné položky v letech 2002 - 2005. Je někde v zákonech definováno, do jaké doby musí být v objektu zřízeno trvalé bydliště po kolaudaci, nebo pro správnost uplatnění odpočitatelné položky postačuje fakt, že objekt byl celou dobu budován se záměrem trvalého bydliště a to, i když po 10 měsících, tam bylo zřízeno?

Odpověď:

Poplatník daně z příjmů má možnost odečíst od základu daně částku úroků zaplacených ve zdaňovacím období z hypotečního úvěru sníženým o státní příspěvek.
Zákon o daních z příjmů stanoví, že úvěr musí být použitý na financování bytových potřeb poplatníka, případně druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů.
Nesmí se jednat o výstavbu prováděnou v rámci podnikatelské činnosti.
Bytovými účely se rozumí mimo jiné dle § 15 odstavec 3, písmeno a) ZDP výstavba bytového domu.
Zákon dále stanoví podmínku, že poplatník může základ daně snížit, pokud rodinný dům bude po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí užíván k:
• vlastnímu trvalému bydlení
• k trvalému bydlení druhého z manželů,
• potomků,
• rodičů
• prarodičů obou manželů

Jak z výše uvedeného vyplývá, zákon nepožaduje formální zapsání adresy trvalého bydliště do občanského průkazu. Zákon podmiňuje uplatnění odpočtu skutečným trvalým bydlením uvedených osob v rodinném domu po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí..

V případě, že správce daně zpochybňuje daňovou relevanci uplatněných položek, je otázkou důkazního řízení, správci daně prokázat, že rodinný dům byl k trvalému bydlení užíván. Zákon nestanovuje výčet důkazních prostředků. Správci daně lze předložit například doklady o úhradách energií, navrhnout výpovědi svědků – sousedů, poštovní doručovatelky a podobně.