Manka a přebytky v restauraci

Datum: 24.01.2006

Dotaz:

Provozujeme hotel s kapacitou 700 lůžek. V restauraci máme poměrně vysoký obrat. Jelikož je v praxi obtížné dodržet při vaření přesně kalkulaci, při každé inventuře jsou zjištěny manka i přebytky na velkém množství surovin. Vysoká frekvence vaření pak způsobuje při každé měsíční inventuře manka i přebytky v tisících Kč. Vaření ve velkém způsobuje, že každý měsíc jsou přebytky vyšší než manka. Proto nežádáme po zaměstnancích žádnou náhradu vzniklého manka. Zákon o účetnictví, který však zakazuje kompenzaci manka a přebytku pak způsobí, že máme v účetnictví za celý rok vysoké manko, které není uhrazeno zaměstnancem a tím pádem je nedaňovým nákladem. Zároveň máme vysoké přebytky, které se musí zdanit daní z příjmů. Jak tyto negativní daňové dopady redukovat?

Odpověď:

Termíny manko a přebytek jsou v definovány v § 30 odstavec 5 zákona o účetnictví.

Za přebytek se považuje inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl mezi těmito stavy nelze prokázat.

Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní a rozdíl mezi těmito stavy nelze prokázat.

Zákon, ani prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb., manka a přebytky kompenzovat nedovoluje. Z tohoto pravidla je umožněna výjimka uvedená v § 58 odst. 1 písm. c) vyhlášky.
Manka a přebytky zásob lze vzájemně vyrovnávat pouze tehdy, jedná-li se o manka a přebytky zásob, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku podobného balení zásob.

Převyšuje-li po tomto vyrovnání částka mank částku přebytků, je třeba rozdíl posuzovat jako výsledné manko.
Převyšuje-li částka přebytků částku mank, posuzuje se rozdíl jako výsledný přebytek.

Přebytky zásob jsou vždy z pohledu zákona o daních z příjmů daňovým výnosem.

Zatímco manko není daňovým nákladem dle § 25 odstavec 1 písmeno n) zákona o daních z příjmů. Přičemž dle ustavení § 25 odstavec 2 ZDP se za manka se nepovažují:
• technologické a technické úbytky
• úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků),
• ztratné v maloobchodním prodeji
• nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem
a to vše do výše ekonomicky zdůvodněné normy ztratného a přirozených úbytků stanovené poplatníkem přičemž správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

Závěr:
Negativním daňovým dopadům lze předcházet pouze správným stanovováním receptur, využitím zákonné možnosti kompenzace u druhů zásob u kterých je prokazatelné, že manko a přebytek vznikl neúmyslnou záměnou. Dále by měla mít účetní jednotka stanovenou normu technologických úbytků. Manka do této ekonomicky zdůvodněné normy budou daňovým nákladem.

Účetnictví

Nabízím vedení účetnictví i daňové evidence, vedení mzdové agendy, rekonstrukce účetnictví a účetní dozor.

Orientační ceník

Za účetní položku
25 - 30 Kč
Individuální měsíční paušální honorář dle rozsahu činnosti
dohodou

Kontakt

Komora daňových poradců ČR

Daňová kancelář Ing. Jan Ployer je od 11.6. 1999 člen komory daňových poradců

Číslo osvědčení 3157


Daňová kancelář Ing. Jan Ployer
daňový poradce č. 3157
Javorová 1487/28
182 00 Praha 8

 

Telefon: +420 604 581 821
E-mail:

Máte zájem o naše služby?

V případě, že zvažujete spolupráci s námi, kontaktujte nás prostřednictvím online formuláře, telefonicky nebo e-mailem.