Daň z přidané hodnoty - ukončení / přerušení podnikání

Datum: 10.12.2010

Dotaz:

Fyzická osoba přerušila podnikání od 30. 4. 2010 - 31. 12. 2010 (neví ještě, zda bude v podnikání pokračovat).
- Musí k datu 30. 4. nebo 31. 12. odvést DPH z odpisovaného majetku (pořízený před třemi lety), i když neukončila ani neukončí registraci k DPH?
- Bylo povinností fyz. osoby k datu přerušení či ukončení podnikání ukončit svoji registraci k DPH?
- Je odlišný postup v případě přerušení a ukončení činnosti ?
- Je povinnost odvést DPH i z tzv. drobného majetku (do 40 tis. Kč), který je evidován jen v operativní evidenci?

Odpověď:

Přerušení činnosti – ukončení registrace
Pro účely zákona o DPH není rozhodující, zda fyzická osoba přerušila anebo ukončila podnikání. Zákon rozlišuje pouze, zda fyzická osoba je nebo není „osobou povinnou k dani“.
Osoba povinná k dani je dle § 5 odstavec 1 zákona o DPH osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Pokud tedy tazatel přerušil své podnikání, přestal uskutečňovat ekonomickou činnost, přestal být z pohledu zákona o DPH považován za osobu povinnou k dani.

Zákon o DPH v § 106 odstavec 7 dále stanovuje, že správce daně je oprávněn zrušit registraci plátce, pokud plátce přestane být osobou povinnou k dani.

Slovní obrat „správce daně je oprávněn“ však nelze vykládat tak, že správce daně má možnost volby. Správce daně musí zrušit registraci k DPH, pokud budou splněné zákonem dané podmínky.
V opačném případě, kdyby se správce daně mohl rozhodovat, zda zruší registraci či ne vznikala by libovůle státního orgánu, což nelze v právním státu připustit. Nelze připustit výklad, ve kterém by správní orgán v jednom případě státní moc vykonával a v jiném případě ne, a že by záleželo na jeho uvážení, kdy státní moc vykoná a kdy ne.
Proto ve veškerém veřejném právu procesním se ustanovení „Mů®E“ nebo „JE OPRÁVNěN“ je nutno vykládat jako „MUSÍ“ - jsou-li proto splněny zákonem uložené podmínky.

Vypořádání odpočtu daně při zrušení registrace k DPH
Dle § 74 odstavec 6 zákona o DPH je plátce při zrušení registrace povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je k datu zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. Tato povinnost se vztahuje na veškerý majetek plátce včetně drobného majetku evidovaného v operativní evidenci Výjimku tvoří hmotný majetek. Daň se vypořádává pouze u hmotného majetku, který má plátce daně v majetku méně než 5 let před ukončením registrace a to ve výši jedné pětiny za každý rok.