Na seznam dotazů

Název dotazu: Časové rozlišení daně z nabytí nemovitých věcí
Zadáno: 2.12.2014 09:52
Otázka: Jsme právnická osoba, která v roce 2014 zaplatila zálohu 4 % ze sjednané ceny na daň z nabytí nemovitých věcí. Správce daně má vyměřit celkovou daň ze směrné hodnoty, která bude podstatně vyšší než zaplacená záloha. Platební výměr na daň z nabytí nedostaneme od správce do konce zdaňovacího období 2014. Jak postupovat z pohledu daně z příjmů právnických osob u zaplacené zálohy a celkové daně? Je zaplacená záloha daňovým nákladem roku 2014? Má se na celkovou nevyměřenou daň vytvořit průběžná položka (389) nebo bude daňovým nákladem až v roce zaplacení?
Odpověď: V účetnictví platí všeobecně známý princip vykazování nákladů a výnosů v tom účetním obdobím, se kterým tyto náklady a výnosy věcně a časově souvisejí, což vyplývá z ustavení § 3 odstavec 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Tímto pravidlem se také bude řídit převodce (prodávající), při účtování o dani z nabytí nemovitých věcí. Pokud daň nebude do konce účetního období vyměřena, zaúčtuje se náklad pomocí dohadných položek.
Při sestavování daňového přiznání bude rozdíl mezi uhrazenou a předepsanou daní vyloučen z daňových nákladů, neboť dle § 24 odstavec 2 písmeno ch) zákona o daních z příjmů, je daň z nabytí nemovitých daňovým nákladem věcí pouze, pokud je uhrazena.
V případě, kdy bude v kupní smlouvě ujednáno, že poplatníkem daně je nabyvatel (kupující), bude mít daň z nabytí nemovitých věcí stejný režim jako u převodce nebo bude dle § 47 prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb., k zákonu o účetnictví součástí ocenění dlouhodobého majetku. Součástí ocenění nebude daň z nabytí nemovitých věcí, pokud daňová povinnost vznikne až po zařazení nemovitosti do užívání.