Na seznam dotazů

Název dotazu: Oprava nedokončené investice
Zadáno: 25.4.2007 11:41
Otázka: Jsme právnická osoba, společnost s ručením omezeným, plátce DPH, vedeme účetnictví. Zadali jsme rekonstrukci naší vlastní výrobní haly a přístavbu nových prostor stavební firmě. Část materiálu pro stavbu nakupujeme sami a předáváme stavební firmě, přičemž tento materiál evidujeme na účtu nedokončených hmotných investic 042***. V lednu došlo vlivem vichřice k poškození tohoto materiálu (střešní polykarbonátová krytina). Dle našeho názoru i názoru soudního znalce bylo poškození způsobeno nesprávným uchycením střešní krytiny a nezabezpečením proti povětrnostním vlivům, tedy chybou na straně stavební firmy. Proti vichřici není naše společnost pojištěna. Uplatňujeme náhradu škody u zmíněné stavební firmy. Jak postupovat z hlediska účetního, především jak zaúčtovat škodu? Zda na základě odhadu škody a dokladů za již nakoupený materiál a práce nebo na základě nových dokladů za materiál a práce, kterým bude poškozený nahrazen. Dále jak postupovat z hlediska daňového? Náhrada škody ze strany stavební firmy je velmi nejistá a rozhodnutí o náhradě bude pravděpodobně předmětem soudního řízení. Je možno v tomto případě využít ustanovení § 24 odst. 10 zákona o daních z příjmů?
Odpověď: Pro správné stanovení daňového režimu je nejprve nutno ujasnit význam pojmu ŠKODA.

Vichřice způsobila na majetku společnosti škodu. Je třeba rozlišovat mezi pojmem „škoda“ v obecném smyslu a pojmem „škoda“, jak je definován zákonem o daních z příjmu a zákonem o účetnictví.
Škodou v obecném smyslu se rozumí úbytek majetku v důsledku nějaké události, dále výše nákladů, které v důsledku této události byly vynaloženy zbytečně a ušlý zisk v důsledku této události. Škoda může být i nemajetková např. bolestné.
Škoda v tomto smyslu se používá například při likvidaci pojistné události.

Škoda dle zákona o daních z příjmů je pouze to, co splňuje podmínky definované v §25 odst. 2 a) majetek ve vlastnictví poplatníka je fyzicky znehodnocen
b) majetek je v důsledku škody vyřazen (zlikvidován)
c) je příčinná souvislost mezi fyzickým poškozením majetku a jeho vyřazením.

Jen u majetku, u něhož jsou splněny všechny 3 výše uvedené podmínky, lze hovořit o škodě dle zákona o daních z příjmů.
Tato škoda je daňově uznatelným nákladem do výše úhrady od pojišťovny. Pokud škoda byla způsobená živelnou pohromou, je i tato škoda daňově uznatelná, avšak do výše posudku pojišťovny, to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudku soudního znalce (§24 odst. 10 ZDP).

Dále je třeba vyřešit, jaký majetek byl vlivem vichřice zničen. Buď byl zničen materiál (polykarbonátová krytina), který nebyl ještě do stavby zabudován. Tedy samostatná movitá věc. A nebo byla poškozena střešní krytina nedokončené stavby.

A) zničení materiálu
V případě, že došlo ke zničení materiálu, který ještě nebyl zabudován do stavby, jsou naplněny podmínky ke vzniku škody ve smyslu zákona o daních z příjmů.
Protože materiál byl 1) byl ve vlastnictví poplatníka
2) byl v důsledku škody zlikvidován
3) je příčinná souvislost mezi poškozením a vyřazení.

Protože ke zničení došlo v důsledku živelné události, bude škoda daňově relevantním výdajem, do výše posudku pojišťovny, to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudku soudního znalce (§24 odst. 10 ZDP).

B) poškození nedokončené stavby
Pokud v době, kdy došlo k živelné události byla krytina již zabudována do stavby, nejsou naplněny podmínky vzniku škody jako daňově uznatelného nákladu, protože majetek (nedokončená stavba) není v důsledku škody vyřazena a výdaje vynaložené na pořízení krytiny zůstanou součástí pořizovací ceny stavby.
Náklady, které poplatník vynaloží na uvedení nedokončené stavby do původního stavu jsou považovány za náklady na opravou.
Oprava je definována v § 47 odstavec 2) písmeno a) prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb. Opravou se dle tohoto ustanovení odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.
Náklady na opravu dle § 47 odstavec 2) č. 500/2002 Sb. vyhlášky nejsou součástí ocenění dlouhodobého hmotného majetku. Z toho důvodu pořízení nové krytiny bude účtováno přímo do nákladů, jako oprava nedokončené investice.