Na seznam dotazů

Název dotazu: Zdanění odměny respondentovi v průzkumu veřejného mínění
Zadáno: 27.9.2006 21:08
Otázka: Naše společnost se zabývá průzkumy trhu a veřejného mínění. Jsme spol. s r. o., jsme plátci DPH a vedeme účetnictví.
Abychom mohli zakázky průzkumu trhu realizovat, provádíme sběr dat formou dotazování respondentů. Respondent je osoba, od které získáváme informace pro řešení zakázky, jde o příležitostnou činnost - žádný respondent by neměl být např. v jednom roce opakovaně dotazován. Tato šetření probíhají např. formou osobních nebo skupinových rozhovorů nebo vyplněním papírových nebo on-line dotazníků. V některých případech dáváme respondentům drobnou odměnu - za zodpovězení dotazů, které zabere respondentovi velmi krátkou dobu (do 1/4 hod.) to je např. reklamní předmět (ve smyslu zákona o dani z příjmů); respondentům skupinových nebo hloubkových rozhovorů (které trvají 1-2 hod.) dáváme respondentům finanční odměnu ve výši 200 – 2 000 Kč nebo naturální odměnu (předmět v hodnotě 500 – 2 000 Kč).
Zatím jsme vždy postupovali takto:
- předání předmětu opatřeného logem, nepodléhajícího spotřební dani a v ceně do 500 Kč (dříve do 200 Kč) jsme účtovali jako spotřebu reklamních předmětů v ceně bez DPH

- finanční odměnu jsme vydávali na základě dohody o provedení práce, tzn. odváděli jsme srážkovou daň (např. při odměně v hotovosti 500 Kč jsme uzavřeli DOPP na 588 Kč) a účtovali jsme jako mzdový náklad

- naturální odměnu jsme také vydávali na základě dohody o provedení práce a postupovali stejně jako v předchozím případě s tím, že jsme si z předmětů určených na odměňování respondentů nenárokovali DPH a jejich „čistá“ odměna se rovnala ceně předmětu vč. DPH, ve mzdových nákladech pak byla tato cena + srážková daň (např. na předmět v ceně 1 000 Kč bez DPH by byla uzavřena DOPP s naturální odměnou v podobě předmětu v hodnotě 1 190 Kč, odměna před zdaněním by tedy byla 1 400 Kč).

Zajímá mě, zda neexistuje jiné řešení, jak odměnit osobu, která se pouze zúčastní nějakého šetření.

Např. dle informace z finančního ředitelství pro Prahu je možné poskytovat odměny zahraničním respondentům za zodpovězení našich dotazů nebo za účast v on-line diskuzi v zahraničí pouze na základě prokázání skutečnosti, že jejich odpovědi potřebujeme, abychom získali data potřebných pro realizaci zakázky (tato skutečnost se má dokládat smlouvou s naším klientem, kde má být dohodnutý počet dotazovaní, která máme provést a výše odměny, kterou máme poskytnout) - nebylo by možné toto aplikovat i tuzemské respondenty?
Nebo nás zajímá, zda neexistuje nějaká jiná forma odměny pro takové to příležitostné činnosti.
Můj dotaz se vztahuje na poskytování odměn obecně, zejména mi ale jde o způsoby, které jsme dosud řešili uzavřením DOPP. Zajímá nás jak otázka správného vypořádání s respondenty, dál i prokázání odměny jakožto daňově uznatelného výdaje a u odměn i zda jsme správně postupovali při účtování o DPH.
Odpověď: Vyplácené odměny za odpovědi v průzkumech je nutno zkoumat z dvou hledisek.
Z hlediska daňové uznatelnosti nákladu u společnosti, která odměnu vyplácí a dále z hlediska zdanění příjmů u fyzické osoby, která příjem obdržela.

1) Náklad společnosti
Vyplacené odměny za odpovědi v průzkumech veřejného mínění budou u společnosti, která se zabývá průzkumy trhu a veřejného mínění nepochybně daňovým nákladem, protože zcela jistě splňují podmínky vymezené v § 24 odstavec 1) zákona o daních z příjmů.
Zákon o daních z příjmů stanoví, že daňově relevantní jsou náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Dále zákon stanovuje, že lze tyto výdaje odečítat pouze v prokázané výši. To znamená, že společnost má povinnost na výzvu správce daně prokázat, že dané náklady byly vynaloženy v souladu s uvedeným ustanovením. Okruh důkazních prostředků není zákonem stanoven, je možno jako důkazní prostředek předkládat například smlouvy s respondenty, navrhovat výslechy svědků a podobně.

2) Příjem fyzické osoby – respondenta
Zákon o dani z příjmů rozlišuje tyto druhy příjmů:
• příjem ze závislé činnosti dle § 6 ZDP
• příjem z podnikání dle § 7 ZDP
• příjem z kapitálové dle § 8 ZDP
• příjem z pronájmu dle § 9 ZDP
• ostatní příjmy dle § 10 ZDP

Pokud pomineme příjem z kapitálového majetku a příjem pronájmu, příjem respondentů by bylo možno zařadit mezi příjmy ze závislé činnost, příjmy z podnikání a nebo mezi ostatní příjmy.

Dle mého názoru příjmy respondentů, tak jak je tazatel popisuje by bylo možné zařadit jako příjem z příležitostné činnosti mezi ostatní příjmy dle § 10 odstavec 1 zákona o daních z příjmů.
Příjmy z příležitostné činnosti jsou podle § 10 odstavec 3 ZDP osvobozeny od daně z příjmů, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč. Jde pro daňové poplatníky o velice zajímavé ustanovení, protože takto vyplacený příjem je osvobozený od daně z příjmů u respondenta a neuvádí se ani do daňového přiznání. Zároveň pro společnost, která příjem vyplácí, se jedná o náklad, který byl vynaložen na dosažení, zajištění a udržení příjmů a jako takový je daňově uznatelný.
Je však nutno mít na paměti, že pokud bude mít poplatník za zdaňovací období příjmy z příležitostných činností v úhrnu vyšší než 20.000 Kč, tak budou zdaňovány všechny, protože v ZDP je stanoveno, že příjmy jsou osvobozeny tehdy, „pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20.000 Kč“ a nikoliv, že „příjmy jsou osvobozeny do výše 20.000 Kč jejich úhrnu u poplatníka ve zdaňovacím období“.

Jak bylo již uvedeno, aby příjmy mohly být zdaněny dle ustanovení § 10 jako ostatní příjmy musí se jednat o příjem za příležitostnou činnost.
Zákon o dani z příjmů pojem „příležitostná činnost“ nedefinuje. Z úvodní věty § 10 odst. 1 pouze vyplývá, že:
• nesmí jít o činnost, při které jsou dosažené příjmy posuzovány podle § 6 až 9 ZDP, a zároveň,
• jde o činnost příležitostnou, přičemž není definováno, co se onou příležitostností rozumí.

Příjem ze závislé činnosti
Správce daně bude při kontrole zkoumat, jestli nešlo ve skutečnosti o příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, kde je povinností plátce příjmu postarat se, v souladu s příslušnými ustanovením ZDP, o jejich zdanění.

Půjde tedy o posuzování příjmů podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP, zda se nemůže jednat o
a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru,
nebo
b) příjmy z obdobného poměru, v nichž je poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu povinen dbát příkazů plátce.

ad a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru

Je třeba říci, že pojem „pracovněprávní poměr“ zákoník práce nezná.
Mezi zaměstnanci a zaměstnavateli totiž podle zákoníku práce nevznikají pracovněprávní poměry, ale pracovněprávní vztahy. Pokud zákoník práce nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, vznikají pracovněprávní vztahy nejdříve od uzavření pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, a zakládá-li se pracovní poměr zaměstnance volbou nebo jmenováním, nejdříve od jeho zvolení nebo jmenování.
Pod výše uvedeným písm. a) tak rozumějme příjmy z pracovněprávního vztahu a nikoliv pracovněprávního poměru.
Vzhledem k charakteru vykonávaných příležitostných činností bude nejčastějším případem situace, kdy bude správce daně zkoumat, jestli ve skutečnosti nebyla uzavřena mezi oběma stranami tazatelem dohoda o provedení práce a nikoliv dohoda o příležitostné činnosti.
Jestliže společnost sjedná s respondentem písemně „Dohodu o příležitostné činnosti“ jejíž obsahem bude pouze:
• co má respondent udělat,
• do kdy,
• odměna, kterou za to dostane.
Nemůže správce daně, dle mého názoru z těchto pouhých 3 znaků posuzovat vzniklý vztah jako dohodu o provedení práce, když vůle obou stran nebyla dohodu o provedení práce uzavřít, nýbrž uzavřít „Dohodu o příležitostné činnosti“ (např. proto, že je to daňově výhodnější pro příjemce odměny, z administrativních důvodů jednodušší pro plátce příjmu a obě strany se chtějí vyhnout odpovědnosti za škodu, která by u dohody o provedení práce nastala podle výše uvedeného § 234 zákoníku práce).

Podle § 7 odst. (1) zákoníku práce mohou pracovněprávní vztahy podle tohoto zákoníku vzniknout jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele. Aby tedy o „Dohodu o příležitostné činnosti“ v uváděném příkladě nešlo a šlo ve skutečnosti o dohodu o provedení práce (i když formálně nazvanou jinak), tak by uzavřená písemná dohoda musela obsahovat další ustanovení, která by měla znaky dohody o provedení práce podle § 233, a nepochybně i stejná ustanovení o odpovědnosti za škodu jako v § 234 zákoníku práce.

ad b) příjmy z obdobného poměru, v nichž je poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu povinen dbát příkazů plátce

Protože z výše uvedených důvodů nebude ve většině případů moci správce daně posuzovat příjmy z příležitostné činnosti jako příjmy z dohody o provedení práce. Může ještě zkoumat, jestli nejde o příjem pod výše uvedeným písm. b), spadající také pod příjmy podle § 6.

Při posuzování by však musel správce daně vycházet z toho, že splněny musí být obě podmínky:
1. musí jít o příjem z poměru obdobného dohodě o provedení práce,
2. v tomto poměru je poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu povinen dbát příkazů plátce.

Při posuzování bodu 1. by tak musel zkoumat, zda uzavřený poměr obsahuje většinu znaků charakteristických podle zákoníku práce pro dohodu o provedení práce.

Při posuzování bodu 2. by zase musel zkoumat to, jestli při vlastním výkonu práce byl poplatník povinen dbát příkazů plátce. Pokud plátce poplatníkovi při výkonu práce příkazy nedával, tak druhá podmínka není a vyplacený příjem by nebylo možno zařadit do kategorie příjmů ze závislé činnosti.

Příjem z podnikání
Podnikáním dle § 2 obchodního zákoníku rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Činnost respondenta, který jednou ročně odpoví na dotaz v průzkumu veřejného mínění jednoznačně takto stanovenou definici nenaplňuje.

Za příjem z podnikání se považují dle § 7 odstavec 2 a) také příjmy z užití nebo poskytnutí práv autorských práv. Domnívám se, že příjem za odpověď respondenta režimu autorského zákona nepodléhá.

Závěr
Pokud vyloučíme zdanění příjmu respondenta v kategorii příjmů ze závislé činnosti a kategorii příjmů z podnikání, bude příjem zdaněn dle § 10 odstavec 1) jako příjem z příležitostné činnosti. Dle tohoto ustanovení jsou osvobozeny příjmy do výše 20 000 Kč za zdaňovací období.