Na seznam dotazů

Název dotazu: Ukončení sdružení bez právní subjektivity
Zadáno: 20.7.2006 12:58
Otázka: Prosím o radu. Vypořádání sdružení bez právní subjektivity. Dva účastníci sdružení (plátci DPH) se rozchází, jeden ukončí podnikání, druhý pokračuje. Rozdělení příjmů a výdajů je mi jasné. Podíl na materiálových zásobách odstupující prodá účastníkovi, který pokračuje v podnikání. Prodávající toto zahrne do svých příjmů a přebírající do svých výdajů a současně se zaplatí a na druhé straně uplatní DPH.

Odpisovaný majetek není, ale drobný hm. majetek ano (při nákupu v rámci sdružení zahrnut do výdajů). Podíl z tohoto majetku, chce odstupující účastník prodat druhému. Zahrne se prodej tohoto podílu též na jedné straně do zdan. příjmů (a to i pro přehledy sociálního a zdravotního poj.) a na straně druhé do uznatelných výdajů ? A DHP se též zaplatí a uplatní ? Dalším problémem je, že podíl odstupujícího nelze v současnosti vyplatit z důvodů nedostatku hotovosti ke dni
ukončení sdružení. Účastníci se dohodli na splátkách a chtějí uzavřít smlouvu o půjčce.
Je možné, takto postupovat ?
Odpověď: Občanský zákoník v § 834 stanoví, že majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků. Podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou určeno jinak. To znamená, že každý z účastníků je podílovým spoluvlastníkem společně nabytého majetku.

Při ukončení činnosti sdružení provedou účastníci vzájemné vypořádání.

1) Finanční vypořádání
Při ukončení činnosti ve sdružení bez právní subjektivity si účastníci sdružení rozdělí v dohodnutém poměru příjmy a výdaje ke dni ukončení činnosti. Přitom je nutno důsledně rozlišovat převzetí podílu na příjmech a výdajích, které plynou jednotlivým účastníkům sdružení ze společné činnosti a vstupují do dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů, od finančního vyrovnání mezi účastníky sdružení. Uvedené finanční vyrovnání již do dílčího základu daně z podnikatelské činnosti poplatníka nevstupuje, neboť se jedná o příjem, který byl již do dílčího základu daně zahrnut právě prostřednictvím výše uvedeného podílu příjmech a výdajích.
Dále se do základu daně nezahrnuje vypořádání, které představuje vrácení původních finančních vkladů a vrácení vnesených věcí.
Od tohoto finančního vyrovnání je však nutno důsledně odlišit vyplacený podíl na majetku podle stavu v den vystoupení – § 839 občanského zákoníku. Pokud dojde k tomuto vypořádání, účastník sdružení, který příslušné vyrovnání přijal, zahrne tyto příjmy do dílčího základu daně. Může se jednat např. o poměrnou část za společně pořízené zásoby majetku a zboží, kterou účastník sdružení prodá zbývajícím účastníkům, nebo o poměrnou část spoluvlastnického podílu odpisovaného majetku, kterou poplatník opět prodá zbývajícím účastníkům sdružení, kteří tento majetek budou nadále využívat pro podnikání. V tomto případě se na straně poplatníka, který společnou činnost v rámci sdružení ukončil, jedná o zdanitelný příjem.

Vypořádání zásob
Účastník sdružení, který končí podnikání, prodá svůj spoluvlastnický podíl na zásobách druhému (pokračujícímu) účastníku. Příjem, který končící účastník obdrží, je příjmem, který se zahrnuje do základu daně včetně vyměřovacích základů pro zdravotní a sociální pojištění.
Na straně druhého účastníka sdružení, se jedná o daňový výdaj.

Ostatní drobný majetek
Stejným způsobem jako u zásob se postupuje i u majetku, který není účastníky odepisován, a byl již zahrnut v daňových výdajích.
Pokračující účastník sdružení odkoupí spoluvlastnický podíl na majetku od druhého účastníka.

Vypořádání pohledávky
Neuvádíte, zda sdružení mělo v době jeho ukončení činnosti nějaké pohledávky. V této souvislosti bych rád připomenul, že u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, je při postoupení (prodeji) pohledávky, příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny. Proto účastník sdružení, který končí činnost a postoupí svůj spoluvlastnický podíl na pohledávkách druhému pokračujícímu účastníkovi má zdanitelný příjem, který je nutno uvést do daňového přiznání.

Na straně druhého pokračujícího podnikatele který nabyl pohledávku postoupením je podle § 24 zákona o daních z příjmů daňovým výdajem hodnota této pohledávky pouze do výše příjmů.

Úhrada za vypořádání
Jak jsem výše uvedl, vypořádání se prování, vzájemným prodejem spoluvlastnických podílů společně nabytého majetku.
Zákon nedává poplatníkům lhůtu, do kdy musí být kupní cena uhrazena, proto je na vzájemné dohodě obou, aby si splatnost mezi sebou sjednali.
U poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci bude daňovým příjmem a výdajem pouze skutečně uhrazený příjem (výdaj). Proto prodej bude ovlivňovat základ daně toho zdaňovacího období, ve kterém k úhradě dojde.

Výjimku tvoří případ, kdy poplatník ukončuje svou činnost. V tomto případě, má dle § 23 odstavec 8 zákona o daních z příjmů povinnost:
• zvýšit základ daně o výši pohledávek
• snížit základ daně o výši závazků
• a zvýšit základ daně o hodnotu nespotřebovaných zásob
a to za poslední zdaňovací období před ukončením činnosti

Poplatníci mají také možnost mezi sebou uzavřít smlouvu o půjčce. Půjčka je na straně věřitele nedaňovým výdajem a na straně dlužníka nedaňovým příjmem. Pokračují účastník může tuto půjčku použít i na úhradu spoluvlastnického podílu končícího účastníka.